Historie Primátorek

1884

Rozvoj veslařského sportu na území současné České republiky

Veslování patřilo mezi nejstarší a nejrychleji se rozvíjející sporty na území současné České republiky. V roce 1884 byla založena Ústřední jednota veslařů z Čech za účasti pěti klubů a o rok později se připojil i VK Slavia.Jako zástupce Ústřední jednoty veslařů z Čech se Josef Rössler-Ořovský zúčastnil prvního kongresu Mezinárodní veslařské federace (FISA) a podařilo se mu dosáhnout, aby ÚJVzČ byla přijata jako národní svaz.

historie

1895

Založení Jarního skulérského závodu

Josef Rössler-Ořovský založil Jarní skulérský závod. Vzhledem k německému bojkotu se hledala možnost vzniku nové soutěže – závodu osmiveslic. Problémem byl však nedostatečný počet těchto lodí.

1896

První velké veslařské úspěchy

Velký úspěch našeho veslování přišel už na konci 19. století. Na mistrovství Evropy v letech 1895 a 1896 získal skifař Langhans první dvě bronzové medaile.

1897

Bojkot českých veslařů

Výborné výsledky se staly trnem v oku rakouskému a německému svazu. V zostřené mezinárodní situaci vyhlásily bojkot českým veslařům. Ti se tak nesměli zúčastňovat jejich soutěží a zároveň všechny rakouské a říšskoněmecké kluby měly přísný zákaz startu na závodech pořádaných Čechy.

1908

Nákup osmiveslic

Nákup osmiveslic byla v této době věc nevídaná. V prvním desetiletí 20. století měly osmiveslice jen Slavia a ČAC Roudnice nad Labem. Na přelomu let 1908 a 1909 zakoupily nové lodě také pražské kluby ČVK a VK Blesk, což podpořilo myšlenku o jejich závodním využití.

1909

Primátorský štít

Vítězná posádka závodu osmiveslic obdrží z rukou primátora hlavního města putovní cenu, tzv. primátorský štít. Tepaný měděný štít, umělecky provedený Rudolfem Schorchtem, opatřil v roce 1909 podle návrhu architekta Františka Kavalíra náčelník ČVK a člen slavné rady starších královského města Prahy František Kašpar. Na štítu je vytepáno heslo „Silné mládeži – opoře vlasti“.

1910

Zrod prvního ročníku Primátorek

MUDr. František Kašpar na základě dopisu zjistil, že pražská obec by byla ochotna věnovat cenu pro sportovní závod. Jménem svého klubu tedy požádal pražskou městskou radu o patronát i cenu. Darovala 500 Kč (350 korun na pořízení putovní ceny, 150 korun na zakoupení čestných odznaků).

K prvnímu ročníku Primátorek se přihlásily 4 osmiveslice, ale zúčastnily se nakonec pouze 3 (ČAC Roudnice se kvůli poruše lodi nezúčastnila).

1910

Uskutečnění prvního Primátorského závodu osmiveslic

Dne 19. června 1910 se uskutečnil první Primátorský závod osmiveslic o čestnou putovní cenu městské rady královského hlavního města Prahy. Uskutečnil se pod záštitou Svazu českých veslařských klubů a pod protektorátem městské rady královského hlavního města Prahy.

  • Zakladatelem je Český veslařský klub Praha.
  • Startérem se stal Karel Reisner.
  • V souboji 3 lodí zvítězil VK Slavia, druhý ČVK Praha a třetí VK Blesk.

1911

Slavia vítězí podruhé a první mezinárodní účast

Veslaři Slavie obhájili titul a vyhrávají tak první dva ročníky závodu. O převaze v té době ještě neexistující Dukly Praha si nikdo nemůže nechat ani zdát. Závody jsou pořádně dramatické.

Primátorky se rychle staly každoroční součástí pražského sportovního i společenského programu. Před 1. světovou válkou se zúčastnil pouze jeden mimopražský klub, VK Jordán. Zároveň se při tomto 2. ročníku jednalo o mezinárodní premiéru – posádku tvořili polští studenti místní hospodářské akademie.

1921

Omezení počtu startujících lodí

Počet startujících lodí zůstal velmi skromný, protože české veslařské kluby vlastnily jen výjimečně tak drahé lodi, jako byla osmiveslice. Navíc od roku 1921 platilo pravidlo, že z každého klubu se smí zúčastnit jen jedna loď.

1922

První výhra mimopražského klubu

Klub ČAC Roudnice se postaral o první výhru mimopražského klubu. Mezi favority od konce dvacátých let patřil i KV Mělnických, kde začal svou kariéru Vojtěch Hvězda.

1927

Vojtěch Hvězda

Stal se nejúspěšnějším účastníkem celé historie Primátorek. V kronice je jeho podpis mezi vítězi poprvé u zápisu z roku 1927. Zvítězil osmkrát z 18 startů za KV Mělnických, ČVK a VK Slavia. Později měl nesčetně trenérských úspěchů za Duklu Terezín a Duklu Praha.

1940

Vítězství moravských veslařů

Na prahu druhé světové války vyhráli poprvé moravští veslaři, a to ČVK Brno. Následovala vítězná série ČVK Praha (pětkrát za sebou), kterou vyrovnali až pražští vojáci na přelomu 60. a 70. let.

1949

Politické změny

I Primátorky po válce výrazně poznamenaly politické změny. V roce 1949 se objevuje v přehledu vítězů poprvé armádní klub, a to ve společenství dvou oddílů. Za jménem ATK se ovšem stejně skrývali veslaři ČVK a Roudnice. Objevují se pro moderní Primátorky tak typická překvapení jako vítězství lodi B nad klubovým favoritem či posádky skifařů nad specialisty.

1979

První vítězství Dukly Praha

Do tohoto roku se datuje první slavné vítězství veslařů Dukly Praha. Vítězná šňůra smíchovského klubu pokračovala až do roku 2019.

2000

Zahraniční účastníci

Od roku 2000 jsou Primátorky otevřeny i pro zahraniční účastníky, kteří se stávají lákadlem pro sponzory a média.

2010

Hodinky a jejich charitativní dražba

Od roku 2010 dostávají vítězové vybraných kategorií (ženský a mužský skif, veteráni a další) hodinky značky PRIM z limitované edice k Primátorkám. Tyto hodinky se po závodě vydraží a výtěžek jde na charitu, pro nadaci Leontinka. Ta využila tyto finanční prostředky (zatím asi 160 tisíc korun) na podporu handicapovaných veslařů a dalších sportovců.

2011

Univerzitní osmy

V roce 2011 byl do programu 98. Primátorek zařazen i závod čtyř pražských vysokých škol – Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického, Vysoké školy ekonomické a České zemědělské univerzity. Organizátoři se inspirovali podobnými závody v cizině, z nichž nejznámější je The Boat Race, v němž soupeří univerzity z Cambridge a Oxfordu. Závodí se o putovní pohár, který v prvním ročníku vyhrála posádka ČVUT. Zajímavostí je účast osmiveslice Cambridge, kterou právě české univerzity porazily.

Tento závod je velice zajímavý i tím, jaké osobnosti startují a reprezentují svoji univerzitu. Byli mezi nimi i Ondřej Synek, Miroslava Knapková, Milan Bruncvík a další reprezentanti ve veslování, kteří studovali či studují VŠ. Tímto byl splněn i smysl tohoto závodu: propojit známé tváře s konkrétní univerzitou a ukázat, že veslování je tradiční vysokoškolský sport.

2013

Povodně a zářijový termín

100. ročník závodu, který se měl uskutečnit o víkendu 8. až 9. 6. 2013, byl nejprve zrušen v důsledku velké povodně na Vltavě, která od počátku června 2013 sužovala Českou republiku. Později byl tento jubilejní ročník uspořádán v náhradním termínu ve dnech 20. až 22. 9. 2013. Miroslava Knapková vyhrála 22. 9. závod skifařek a kromě toho o dva dny dříve závodila společně s muži na osmiveslici v závodě Univerzitních osem.

2018

Opět Dukla!

Po třicáté deváté v řadě ovládla pražské Primátorky. Toho roku poznamenala průběh Primátorek sobotní bouřka a silná průtrž mračen, kvůli které musely být zrušeny závody kategorie Masters. Téměř všechna semifinále osmiveslic a skifů byla přeložena na nedělní ráno. Úspěšní veslaři tak museli v neděli absolvovat dva závody namísto jednoho finálového.

2020

COVID-19

Netradiční průběh měl i 107. ročník závodu. Svět zahltila pandemie covidu-19 a dlouho se zdálo, že se závod nebude moci konat. Nakonec se to za přísných hygienických podmínek povedlo. Za následek to ale mělo, že se nemohla kvůli nákaze několika veslařů zúčastnit oficiální posádka obhájců Dukly Praha. Tím skončila její vítězná série.

2021

108. UNIQA Primátorky bez resortních klubů

První ročník pod hlavičkou nového titulárního partnera UNIQA a také první ročník, kdy se závodu oficiálně nemohou zúčastnit reprezentační a resortní kluby, tedy mezi muži Dukla Praha a mezi ženami Slavia. Tím se mění i startovní listina a přehled favoritů.

Proměny Primátorek

Termín

Dlouhá historie závodu nemohla být beze změny. Původně byl zvolen pro pořádání svatováclavský termín 28. září, který nebyl z „technických důvodů“ hned v roce 1909 dodržen. Změnám podléhala ale i dráha, cíl se stěhoval nahoru či dolů po proudu a měnil i břehy.

První Primátorky se jely 19. června, což je termín blížící se spíše létu než jaru. Přesto jej tradicí a „jarním termínem“ označovaly desítky pamětníků. Ale ani v dávné minulosti nebyl termín dodržován zcela ortodoxně. Zastáncům jarního termínu (tedy přelomu května a června) lze připomenout, že v letech 1921 a 1922 se závodilo dokonce až v červenci.

Nečekaný skok v kalendáři měl na svědomí Olympijský kongres, který byl pořádán v Praze za účasti Pierra de Coubertina. Primátorky se staly součástí sportovních oslav kongresu.

Zatáčka

Proslulost závodu o primátorský štít přináší také netradiční dráha se zatáčkou. V některých dobách nebyla ctěna tato zvláštnost a závodilo se na jiné trati. Cíl byl v těchto dobách vždy volen tak, aby byl v dosahu nedělních vycházek Pražanů. Ti rádi spojili čas před obědem s návštěvou Primátorek a dlouhá desetiletí sledovaly vrchol domácí veslařské sezóny tisíce diváků. Za druhé světové války vzrostl jejich počet na desetitisíce.

Rozšíření o další závody v rámci Primátorek

V původním vypsání bylo stanoveno, že se primátorský závod koná samostatně mimo den jiných pražských veslařských závodů. Tento princip byl zrušen už v roce 1933 spojením Primátorských osmiveslic s Jarním skulérským závodem, následně přibyl závod Ženských osem. K další změně došlo až v roce 1958. Tehdy byl založen závod osem dorostenců (později juniorů) o Zlaté veslo hlavního města Prahy, jen o rok později jely poprvé skifařky o Stuhu Podolí. V roce 1973 při příležitosti 60. ročníku Primátorek přidali pořadatelé ze Spartaku Praha 4 – ČVK závod veteránských osem mužů. O více než 20 let později vznikla podobná soutěž pro ženy. Počet soutěží pro mládež rozšířil roku 1988 závod určený dorostencům ve věku 16 až 17 let, který nese nyní název Cena Vltavy – Memoriál Jindřicha Gottwalda.

O veslování

Prsty ruky fungují jako pomyslný hák, palec je opřen zespodu a působí jako pojistka proti vyklouznutí vesla. Ve fázi tempa nad vodou při správném držení vesla musí mít prsty úplnou volnost pohybu, při tažení svírají prsty s palcem veslo velmi pevně. Při „mlýnkování“ dochází k uvolnění palce a prohnutí ruky v zápěstí dolů. Prsty se trochu rozvinou, aby prohnutí zápěstí nemuselo být příliš velké – veslo se naploší. Při kolmení se zápěstí narovnává a prsty se na pačinu vesla opět navinou jako hák, palec se opře zespodu.

Rozdíl mezi oběma postupy je pouze v jejich rychlosti. Dobrou poučkou je, že ruce by na pačině vesla neměly měnit svou polohu (přeručkovávání, posouvání před zásekem). Při záseku by hřbet ruky měl ležet v jedné přímce s nataženou paží. Poloha hřbetu ruky a předloktí by měla zůstat nezměněna po celou dobu tempa – při dotažení je tedy nutné, aby lokty šly až za tělo. Lokty by při dotažení neměly být zvednuty – nepřirozené ohýbání rukou.

Primátorky v číslech

0

ročníků
celkem

1910

první
ročník

1 373

rekordní účast
veslařů

2 000
m

délka hlavní
závodní trasy

5

závodních
drah